Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak zvládat hádky a nedorozumění?

31. 08. 2017 23:09:24
Je snadné tvářit se, že nás nebolí, když zraňujeme jiné. O poznání hůř zakrýváme bolest, kterou nám způsobují druzí. Proč si lidé vzájemně ubližují?

Proč, když si ve vztahu nerozumíme, útočíme na ta nejslabší partnerova místa?

Kde je hranice, kterou když překročíme, zničíme tím poslední zbytky důvěry budované mnohdy dlouhé měsíce a roky?

Když se cítíme zranění, nemilovaní, odstrčení, kopeme kolem sebe.

Jen málokdo se ve chvíli plné zoufalého smutku a bolesti dokáže stáhnout a podívat se na situaci z pohledu toho druhého. Přitom by se díky tomu předešlo mnoha nedorozuměním a zklamáním.

Někdy je to ta pomyslná poslední kapka, která rozvíří kolotoč nekonečného obviňování, dohadování a osočování. Jindy se nám situace vymkne z rukou jen díky drobnému nedorozumění, špatně zvolenému tónu hlasu nebo jen nedostatku spánku a zvýšené únavě.

Důvodů, proč dochází k neshodám, bychom našli desítky, možná i stovky. Každý z nás zažil situaci, kdy si s někým, na kom mu záleželo, neporozuměl. Situaci, ve které došlo k ošklivé hádce nebo jen zaznělo pár, o to bolestnějších, slov. Snad ublížil někdo nám, nebo jsme naopak ublížili my.

Pokud nám ale na druhém záleží, měli bychom v takových situacích opravdu rychle dospět. Bouřlivá reakce s následnou neochotou podívat se na problém očima druhého často vede k pocitu ukřivděnosti na jedné straně a pocitu nepochopení na té druhé. To jsou dvě neslučitelné emoce. Neslučitelné v případě, že chceme navázat na poklidnou stránku partnerství, přátelství. Zkrátka chceme vztah vrátit zpátky tam, kde byl před tím.

To ale nepůjde. Slova vyřčená v hádce, ať už tiše mezi zuby nebo s patřičnou zvukovou kulisou, nelze vzít zpět a neospravedlní je ani tisíc omluv. Taková slova, mnohdy přesně mířená na citlivá místa, zabolí jako nůž vražený do srdce. Ten, kdo je vyřkl, jich možná lituje. Ten, komu byla určena, si je dlouho přehrává stále dokola jako zaseklou gramofonovou desku.

V životě se bez větších či menších výměn názorů neobejdeme. Nelze se před hádkou schovat do peřin a tvářit se, že se nic neděje. Počkat někde v tichosti v koutě, až se bouře přežene, není dost dobře možné.

Proto je velmi důležité, mít sám v sobě jasno.

Jak moc mi na druhém záleží?

Chci ho mít i nadále ve svém životě?

Je pro mě důležitý?

Chci s ním zůstat v rozepři?

Je pro mě lepší stav, kdy nekomunikujeme?

Pokud díky vlastní analýze dospějeme k tomu, že život s tím druhým pro nás je příjemný, je na čase převzít zodpovědnost za své činy.

Pohádali jsme se a co dál?

Říká se, že moudřejší ustoupí. Dovedete si představit situaci, kdy po hádce přijdete za svým oponentem a sdělíte mu, že moudřejší vždy ustoupí a tak tedy ustupujete? Nejspíš byste si tím zajistili jen další kolo v ringu. A o to přeci nestojíte. Nebo ano?

Není snadné sklopit uši a přijít po hádce nebo nepříjemném nedorozumění za tím druhým a chtít se zase udobřit. Chce to notnou dávku sebekontroly a někdy i odvahy.

Za žádných okolností se nesmíte nechat vyprovokovat k dalšímu ataku. Nezvyšujte hlas, ale pozor si dejte i na ironii, která by mohla být slyšet z vašeho hlasu. Mluvte klidným, rozvážným tónem a sdělte člověku, který proti vám stojí, že si vašeho vztahu, přátelství vážíte mnohem víc, než jen pouhého vítězství ve slovní rozepři. Řekněte mu, jak jste se cítili. Jaké pocity ve vás ta nepříjemná situace vyvolala. Nebojte se popsat i negativní emoce s tím spojené.

Jestliže jste pro druhého člověka stejně důležití, jako je on pro vás, jistě se brzy dozvíte, že i on měl velmi podobné pocity. Je osvobozující vědět, že vám na vašem vztahu záleží. Že nechcete kvůli hádkám zničit přátelství.

Vyčistěte vzduch a domluvte si pravidla, která budete dodržovat ve chvílích, kdy dojde k ostřejší výměně názorů. A ty pak také dodržujte.

Věřte tomu, že budete cítit hrdost. Hrdost za to, že jste dokázali vyřešit nepříjemnou situaci, která ohrožovala váš vztah, vaše přátelství.

Nedorozumění tu budou stále. Výměny názorů ať už mírné nebo takové, kdy vám potečou slzy proudem váš život jen tak neopustí. Můžete se s nimi ale naučit efektivně pracovat a mírnit tak jejich důsledky.

Vždyť jen na vás záleží, jak kvalitní vztahy ve svém životě budete budovat.

Naučte se zvládat krizové situace s nadhledem a váš život nabude nových rozměrů.

Autor: Daniela Bulířová | čtvrtek 31.8.2017 23:09 | karma článku: 5.64 | přečteno: 233x

Další články blogera

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 295 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak snadné je BÝT ŽENOU?

Byla-li naše matka ženou ve své pravé podstatě, pak pro nás není obtížné projevovat svoji ženskost. Ukazovat světu svoji jemnou stránku. Být silnou a zároveň křehkou.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Daniela Bulířová

Odpověď máš vždy v sobě

Ať už hledáte odpověď na cokoliv ve vašem životě, vždy se ta správná odpověď nachází uvnitř vás. Vaše duše, vaše vnitřní já přesně ví, co je pro vás dobré a co ne.

22.9.2017 v 13:15 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 196 | Diskuse

Daniela Bulířová

Magické okamžiky vašeho života

Někdy se stane, že se i docela obyčejný den stane neobyčejným. Že se zcela obyčejná chvíle stane výjimečnou.

21.9.2017 v 22:09 | Karma článku: 5.83 | Přečteno: 136 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Jak jsem se stala americkym obcanem

Nechtela jsem se zlobit se zelenou kartou a rozhodla se, ze se stanu americkym obcanem. Dostala jsem den a hodinu, kterou se musim dostavit na emigracni oddeleni.

26.9.2017 v 16:12 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 358 | Diskuse

Alena Damijo

Hlavně radostně!

Jsem přeučený cynik a pesimista. Jako puboš jsem si myslela, že je fakt vtipné všechno ironicky komentovat; že to ale ne všem připadá zábavné se ukázalo ve chvíli, kdy na mě nejflegmatičtější spolužák vyjel, že tím všechny s*#u.

26.9.2017 v 11:00 | Karma článku: 11.24 | Přečteno: 299 | Diskuse

Mirka Součková

Rozhodnutí vladaře (nad svým životem)

Když odchází síly, nechce se už být, nechtěl jsem přežívat, jen naplno žít. Zářit a milovat a naplno hrát, cítit a pracovat - dělat, co mám rád.

24.9.2017 v 21:55 | Karma článku: 16.34 | Přečteno: 514 | Diskuse

Jitka Štanclová

Děcka, hybaj do kanafasu!

Nebo taky "do cích, na kutě, do peřin". Všechny výrazy směřovaly do míst, kam se nám, děckám, ale vůbec nechtělo.

24.9.2017 v 20:05 | Karma článku: 16.21 | Přečteno: 325 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Nic nechtít

Už jste se setkali s návody na zaručeně spokojený život, které vám naprosto nefungovaly? A vašim známým také ne? Přitom některé z nich vypadaly velice rozumně a lákavě. Jak to?

24.9.2017 v 16:28 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 473 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 8.48 Průměrná čtenost 344

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.