Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nežijte život nanečisto!

11. 09. 2017 15:19:28
Nevytvářejte si svá „AŽ“ a nečekejte na ně Až budu dost stará, až zhubnu, až se přestěhujeme, až dostuduju, až získám novou práci. Kolik takových „až“ jste si už za svůj život stihli dobrovolně udělit?

Kolik svého potenciálu, svého umění, své jedinečnosti jste pohřbili pod nánosem bahna, špíny a zdánlivě nevinného slůvka „až“?

Zdá se to být snadné, odsouvat život a vlastní bytí na až. Na dobu, kdy se mi bude víc dařit, budu mít víc peněz, budu štíhlejší, krásnější, moudřejší, budu mít víc energie, motivace, zkušeností.

Ale život není o tom, co jednou možná, a bůh ví jestli, budete mít, jací jednou možná budete.

Život je o každodennosti.

O vteřinách, které vám vezmou dech, u kterých se vám skoro zastaví srdce i o chvílích smutku, beznaděje a slz.

Život je o rutině, povinnostech, ale i zábavě, vášni, lásce, radosti. O setkávání se s přáteli, s rodinou, s vašimi blízkými. O ranní snídani, připravené s úsměvem. O polibku při odchodu do práce. O unudlaných nosech našich dětí, když je vedeme sychravým, podzimním ránem do školky.

Život je o emocích, o naději, o víře, o snaze a píli. O odměnách, které přicházejí v ten správný čas.

Život je o lekcích, kterými si máme projít. A to i přesto, že z nich mnohdy máme strach.

Život není snadný, není ani jednoduchý, ale je neskutečně krásný.

Život je dar. Je to cesta, po které stojí za to jít.

Kdy jindy chcete žít, opravdu žít, když ne teď?

Na co chcete jednou vzpomínat?!

Kdy chcete prožívat život s vašimi dětmi? Až vyrostou? Kdepak! To už budou mít vlastní rodiny a budou vytvářet vlastní vzpomínky. Na vás nyní je, na jakém základě budou moci jednoho dne stavět. Co je naučíte o životě? Co je naučíte o žití, o prožívání, o uvědomování si a vědomého prožívání každého dne, každého okamžiku?

Už jste se dnes nadechli? Pořádně zhluboka, dlouhý, hluboký nádech a pozvolný výdech....a ještě jednou. Zavřete oči a zkuste to. Možná to nepůjde hned lehce. Možná je váš dech už dlouhé dny, týdny a možná i roky příliš mělký. Možná, že díky starostem a neustálému stresu už ani nevíte, jaké to je se pořádně zhluboka nadechnout.

Nebojte se, můžete se to znovu naučit. Znovu volně, klidně a hluboce dýchat. Stačí jen chtít.

Zkoušejte to každý den.

Věnujte každý den chvilku sami sobě a svému dechu. Pro začátek to postačí.

S tím, jak si postupně začnete uvědomovat svůj dech, začnete vnímat i své tělo a svůj život. Pomalu, pomaličku s každým novým nádechem.

Neuspěchejte to. Nenechte si namluvit vlastním egem, že je to zbytečné. A ani to nevzdávejte kvůli vlastnímu pohodlí. Lhali byste sami sobě. To, že nežijete v přítomnosti, není pohodlné. Je to jen zvyk. Špatný, nezdravý návyk vybudovaný za dlouhá léta nepřítomného života.

Slibte si dnes jednu věc. Jednu jedinou, nepatrnou věc a rozhodněte se pro ni. Nebude to změna, která by vás stála spoustu peněz, námahy a času. Bude to drobná změna, která dokáže změnit váš dosavadní pohled na život, na samotné bytí.

Začněte každý den dýchat. Udělejte to pro sebe. Pozorujte svůj dech a s láskou začněte vnímat svět kolem sebe v jeho jedinečné kráse. Všímejte si ranní jinovatky, sledujte let ptáků, pozorujte dozrávající jablka na stromě, nebo jen v tichosti poslouchejte vítr. Dělejte cokoliv, co vám přinese radost. Cokoliv, co vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři.

Žijte teď!

Život nenastane, až přijde na řadu vaše „až“....a možná, že na něj ani nedojde.

Autor: Daniela Bulířová | pondělí 11.9.2017 15:19 | karma článku: 8.83 | přečteno: 272x

Další články blogera

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 295 | Diskuse

Daniela Bulířová

Jak snadné je BÝT ŽENOU?

Byla-li naše matka ženou ve své pravé podstatě, pak pro nás není obtížné projevovat svoji ženskost. Ukazovat světu svoji jemnou stránku. Být silnou a zároveň křehkou.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 357 | Diskuse

Daniela Bulířová

Odpověď máš vždy v sobě

Ať už hledáte odpověď na cokoliv ve vašem životě, vždy se ta správná odpověď nachází uvnitř vás. Vaše duše, vaše vnitřní já přesně ví, co je pro vás dobré a co ne.

22.9.2017 v 13:15 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 196 | Diskuse

Daniela Bulířová

Magické okamžiky vašeho života

Někdy se stane, že se i docela obyčejný den stane neobyčejným. Že se zcela obyčejná chvíle stane výjimečnou.

21.9.2017 v 22:09 | Karma článku: 5.83 | Přečteno: 136 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vratislav Kozak

Profil cestujících ČD z roku 1997 a letošní navazující zkušenost

V roce 1997 jsem došel k závěru, kdo je podle mínění Českých drah jejich cestující. Upozorňuji, že se tehdy ve vlacích IC platil příplatek 60 Kč. Také nebyl regulován počet hracích automatů.

26.9.2017 v 16:19 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 224 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Když je šéfem terorista

Víkend pro mě znamenal jediné. Páteční odpoledne a sobotu, to jsem měla dobrou náladu. Od nedělního rána mně bývalo zle. Zle z toho, že musím jít zase do práce.

26.9.2017 v 7:38 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 658 | Diskuse

Iva Marková

94 měsíců jsem prožil jako galejník

Ladislav Matyáš (1910-2008) byl v r. 1952 odsouzen k 16ti letům odnětí svobody, propadnutí jmění a ztrátě čestných práv občanských. Rehabilitován byl v r. 1993.

25.9.2017 v 22:06 | Karma článku: 21.63 | Přečteno: 561 | Diskuse

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 7.21 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 856 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 8.48 Průměrná čtenost 344

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.