Setkání s andělem

7. 11. 2017 18:26:08
„Slečno, vy jste anděl,“ řekl a přitom klopil zrak stranou. „Jak jste na to přišel?“ podívala se na něj přímo.

Jejich pohledy se střetly. Jen na malou chvíli. Trvalo to sotva pár vteřin a přesto v tom pohledu bylo úplně všechno. Propadl se do něj a ona ho zachytila. Padali spolu, hluboko a stále rychleji. Všechno kolem nich se roztočilo a zářilo duhovými barvami. Zamotala se mu z toho hlava.

„Jak jste na to přišel?!“

Byl zpátky. Stál před ní a ona čekala na jeho odpověď.

„Záříte,“ řekl tiše.

„Skutečně?“ Bylo vidět, že ji to udivilo. „Myslela jsem si, že tohle už vy, lidi, nevidíte. Jste po dlouhé době první kdo....“ Odmlčela se a tázavě se mu zadívala do očí.

„Kdo co?“ chtěl vědět.

„Kdo to vidí.“

Natáhla k němu ruku a natočila dlaň směrem k nebi. Odráželo se od ní slabé světlo. Trvalo jen okamžik, než mu došlo, co má udělat.

Chytil ji za ruku a nechal se vést.

Podlomila se mu kolena a zamotala se mu hlava. Udělalo se mu slabo a měl pocit, že omdlí.

Zavřel raději oči a nechal se unášet někam....nevěděl kam.

Jediné co cítil v tu chvíli, byla naprostá jistota. Jistota v to, že takhle je to v pořádku. Že je v bezpečí a nemusí se ničeho bát. Když se konečně odvážil otevřít oči, nemohl uvěřit tomu, co vidí.

Stáli v chrámu. Byl to nádherný, zlatem a drahým kamením vykládaný palác.

„Kde to jsme?“ zeptal se tiše.

„Ty to tu nepoznáváš? To je přeci chrám tvé duše.“

„Mé duše? Nikdy jsem tu nebyl,“ řekl zaraženě.

„Už si na to nevzpomínáš. Nechal ses příliš pohltit absurditou lidského světa. Uvěřil jsi v hru ega. Odpoutal ses od sebe a zapomněl jsi na místo, ze kterého pocházíš. Toto je tvůj pravý svět. Toto je sídlo tvé duše. Zapomněl jsi na něj a nechal ses uchlácholit tím, co se nachází venku okolo tebe. Ale to, co hledáš, máš celou dobu přímo v sobě.“

Rozhlížel se kolem sebe a nebyl schopen slov. Začínal se rozpomínat. Začínal si uvědomovat, že se vrátil domů. Že to, co celé roky hledal, měl stále v sobě.

Rozplakal se a ona vzala jeho hlavu do dlaní.

„Teď už je to v pořádku. Našel jsi cestu zpátky do svého nitra. Ode dneška se sem můžeš kdykoliv vracet. Už znáš cestu.“

Naposledy ho pohladila a nabídla mu ruku s dlaní obrácenou k nebi. Věděl, že je čas odejít. Teď pro tuto chvíli.

Usmál se na ni a podal jí svou ruku. Už se nebál, věděl, co ho čeká, věděl, co musí udělat. Co musí dělat den co den. Vracet se zpátky k sobě. Do svého nitra kde najde odpovědi na všechny své otázky.

Přestal se bát zítřka. Přestal se bát života. Přestal se bát dělat rozhodnutí. Věděl už, kam se má vracet, kde má hledat odpovědi na své otázky.

Pustil se její ruky, usmál se na ni a vykročil vstříc novému životu.

Stála tam a dívala se za ním, dokud nezahnul na konci ulice.

Autor: Daniela Bulířová | úterý 7.11.2017 18:26 | karma článku: 9.93 | přečteno: 431x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Jana Melišová

Keď človek páchá zlo, kde je Boh?

Má človek slobodnú vôľu? Môžeme sa nezávisle rozhodovať a ovplyvňovať smerovanie nášho života? Mám za sebou desať rokov práce kaplána vo väzení. Takže trochu viem, čo to robí alebo nerobí s človekom, keď sa dopustí veľkého zla.

29.3.2024 v 11:54 | Karma článku: 8.05 | Přečteno: 111 | Diskuse

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 20.98 | Přečteno: 372 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 30.02 | Přečteno: 521 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 189 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.33 | Přečteno: 9275 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 397

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...