Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak uskutečnit své sny

25. 07. 2017 8:40:00
Jak přijít na to, co vlastně od života chci? Jak najít odpověď na otázku, kterým směrem se vydat pokud zrovna stojím na rozcestí osudu?

Stále častěji se setkávám s lidmi, kteří řeší taková dilemata. Jak se rozhodnout?Připomíná mi to Nerudovu povídku Kam s ním? Kam se slamníkem, zdá se býti neřešitelným problémem. Když ale ponecháme slamník vlastním osudu, nic se nestane. Nebude se celý zbytek svého funkčního období trápit tím, že neplní své poslání, že na něm nikdo důstojně neleží. Slamníku je to zkrátka úplně fuk. Co ale dělat se životem? Nechat věci plynout a čekat, až se samy od sebe vyřeší? Čekat pěkně v klidu a teple domova na zázrak? Pustit si seriál v TV a věřit tomu, že postačí, když si změnu věcí budu opravdu usilovně přát?

Mnoho rádoby rádců, koučů, motivačních řečníků vám bude tvrdit, že to opravdu stačí. Je tu přeci zákon přitažlivosti a ten vám vše naservíruje na zlatém podnose. Bez práce a vlastního přičinění.

Už jste ale někdy viděli někoho naučit se anglicky

jen proto, že si to usilovně přál? Že půl roku nemluvil o ničem jiném než o tom, jak v přesně stanovený den oslní všechny svou plynulou angličtinou? Splnil přeci kroky vedoucí k naplnění cíle, alespoň tak o tom četl v motivačních knihách. Určil si cíl, dost velký na to, aby ho motivoval. Uvěřil tomu, že je to možné. Vizualizoval si svůj cíl každý den, každou volnou chvíli. Oznámil svůj záměr každému v okolí. Specifikoval ho. Podle metody SMART sestavil plán, jak svého cíle dosáhne. Splnil všechny jednotlivé body. Jen to „R“, ta realita tam nějak za těmi ostatními písmenky pokulhávala.

Pokud díky špatné interpretaci zákonu přitažlivosti, uvěříte tomu, že je váš cíl reálný a pak se spolehnete jen na přitahování si cíle pomocí vizualizace a vlastní víry, neplníte to správné „R“. Takhle zkrátka cíle nedosáhnete. Je to kruté? Abyste mě špatně nepochopili, osobně považuji vizualizaci za velmi účinnou metodu, pokud k ní ale přidáte i akci a zdravý selský rozum.

Ptáte se proč?

Vždyť dnešní příručky jsou plné jednoduchých návodů na to, jak si věci, lidi, peníze, lásku, zkrátka všechno to po čem ve svém životě toužíte a čeho se vám v nějaké oblasti nedostává, přitáhnout pouhým zaměřením se na danou věc, vizualizací a vírou.

Jestli stále věříte tomu, že to stačí, pak vám to podstatné uniklo. Dokud totiž nevyjdete svému cíli naproti, dokud se nevydáte na vlastní cestu a nezačnete konat, NIC se nestane. NIC se nezmění.

„Cesta dlouhá 1 000 mil začíná jedním malým krokem.“ Stejně jako tomu bylo v případě matky, která se rozhodla i s dětmi odejít do jedné velké nejistoty. http://www.be-inspirated.eu/sluzby-produkty/

Pokud tedy chcete někam dojít a předpokládám, že cílovou destinací bude minimálně váš stanovený cíl, pak vám nezbude nic jiného, než se vydat na cestu. A tady je ten první kámen úrazu.

Spousta lidí to raději vzdá hned na začátku. Jak je to možné? Vždyť přeci o svém cíli neustále mluví. Jsou plni odhodlání a nadšení, když vám vypráví o tom, jaké to tam bude, až tam jednoho dne dojdou.

Proč tedy nevykročí?

Odpověď je velmi jednoduchá. Cíl těchto lidí není cílem. Je jen pouhým SNEM. A sny, pokud z nich neuděláme CÍL, se neplní.

A jak je to s těmi, kteří přeci jen odhodlaně na vlastní cestu vykročí, ale v nějakém bodě se rozhodnou dál v cestě nepokračovat a raději se vrátí zpátky do bodu, ze kterého vyšli?

Proč se vzdají svého snu, který pro ně tolik znamenal?

Někteří zkrátka jen během své cesty přijdou na to, že to prostě nebyl jejich cíl. Nechali se ovlivnit a plnili sny a přání někoho jiného. A je úplně jedno, zda to byly sny rodičů, partnera nebo vlastních dětí. Rozhodnout se pro sebe a pro sův vlastní život chce obrovskou dávky odvahy. Takovým lidem pak nelze jinak než zatleskat a popřát jim spoustu síly a vnitřního odhodlání, prosadit si ve svém životě vlastní cestu. Nebývá to totiž zrovna jednoduché, vzepřít se zaběhnutým rituálům, které pro vás připravil někdo jiný.

A co ti ostatní, kteří ze své cesty sejdou nebo se vrátí zpátky na start?

Těm jednoduše chyběla odvaha, silná vůle vytrvat a dosáhnout svého cíle, svého snu. Vůle změnit vlastní život. Jejich touha byla slabá nebo se jen nechali odradit těmi, kteří v jejich sen nevěřili. Ať už v dobrém úmyslu, ve snaze uchránit je od zklamání, nebo čistě jen ze závisti a z vlastní malosti. „Když tak nežiju já, proč by měl on?“ Oni sami odvahu žít svůj život po svém na gauči vedle dálkového ovladače nikdy nenašli.

Co je tedy pro dosažení vašeho cíle nezbytné?

  • Musíte uvěřit tomu, že je váš cíl možný.
  • Musíte vědět, co vám jeho splnění přinese (vizualizujte si co nejčastěji to, jaké to bude, až svého cíle dosáhnete. Co tam uslyšíte? Co tam uvidíte? Jak se budete cítit? Kdo tam s vámi bude?)
  • Najděte někoho, kdo vám pomůže, kdo vás podpoří. Někoho, kdo vám nedovolí to vzdát.
  • Sepište si důvody, proč to vlastně děláte (pomůže vám to udržet motivaci ve chvíli, kdy se vám nebude dařit. A věřte, že takové chvíle nastanou)
  • Naplánujte svůj cíl pomocí metody SMART nebo jiné, kterou máte rádi (pomůže vám to na nic důležitého nezapomenout)
  • Vytvořte si tabuli vizí (postačí i zadní strana diáře)
  • Plánujte krok po kroku a pečlivě své postupy kontrolujte
  • Odměňujte se na své cestě
  • Plnění cílů berte jako hru
  • A to nejdůležitější na závěr: Nenechte si nikým ukrást své sny.

Historie je plná lidí, kteří se nenechali zviklat a svých cílů dosáhli. O těch, kteří se vrátili zpátky na start, co své zóny pohodlí, se nikde nedočtete.

Plánujte, pracujte, vytrvejte, odpočívejte, relaxujte a využijte každého dne k tomu, abyste se o kousek posunuli svému cíli blíž. S každým takovým dnem se stáváte lepším člověkem. A o to v životě jde!

Smyslem života by mělo být, objevování vlastní jedinečnosti a o tu pak obohatit svět.

Ať už na své cestě stojíte nebo se na ni teprve chystáte, nikdy neztraťte svůj cíl z dohledu.

Autor: Daniela Bulířová | úterý 25.7.2017 8:40 | karma článku: 9.52 | přečteno: 270x

Další články blogera

Daniela Bulířová

Je snadné být šťastný, když....

Je snadné být šťastný, když kolem sebe vidíš rozesmáté tváře svých blízkých. Je snadné být šťastný, když jsi zdravý.

9.11.2017 v 7:36 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 212 | Diskuse

Daniela Bulířová

Kdy jste silní?

Kdy se cítíte být silní? Ve kterých oblastech vašeho života se cítíte sebejistě? Kdy naposledy jste zažili situaci, ve které jste o sobě nepochybovali?

8.11.2017 v 7:07 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniela Bulířová

Strach má každý rodič

Jako mladá (ne, že bych jí už dneska nebyla) jsem se nebála chodit setmělým lesem, tmavými ulicemi spícího města. Nebála jsem se jít po tmě na záchod, ani sednout na stopa k cizímu člověku do auta.

7.11.2017 v 23:02 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 474 | Diskuse

Daniela Bulířová

Setkání s andělem

„Slečno, vy jste anděl,“ řekl a přitom klopil zrak stranou. „Jak jste na to přišel?“ podívala se na něj přímo.

7.11.2017 v 18:26 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 182 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 652 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 270 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 466 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 482 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 9.25 Průměrná čtenost 347

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.