Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak zvládat hádky a nedorozumění?

31. 08. 2017 23:09:24
Je snadné tvářit se, že nás nebolí, když zraňujeme jiné. O poznání hůř zakrýváme bolest, kterou nám způsobují druzí. Proč si lidé vzájemně ubližují?

Proč, když si ve vztahu nerozumíme, útočíme na ta nejslabší partnerova místa?

Kde je hranice, kterou když překročíme, zničíme tím poslední zbytky důvěry budované mnohdy dlouhé měsíce a roky?

Když se cítíme zranění, nemilovaní, odstrčení, kopeme kolem sebe.

Jen málokdo se ve chvíli plné zoufalého smutku a bolesti dokáže stáhnout a podívat se na situaci z pohledu toho druhého. Přitom by se díky tomu předešlo mnoha nedorozuměním a zklamáním.

Někdy je to ta pomyslná poslední kapka, která rozvíří kolotoč nekonečného obviňování, dohadování a osočování. Jindy se nám situace vymkne z rukou jen díky drobnému nedorozumění, špatně zvolenému tónu hlasu nebo jen nedostatku spánku a zvýšené únavě.

Důvodů, proč dochází k neshodám, bychom našli desítky, možná i stovky. Každý z nás zažil situaci, kdy si s někým, na kom mu záleželo, neporozuměl. Situaci, ve které došlo k ošklivé hádce nebo jen zaznělo pár, o to bolestnějších, slov. Snad ublížil někdo nám, nebo jsme naopak ublížili my.

Pokud nám ale na druhém záleží, měli bychom v takových situacích opravdu rychle dospět. Bouřlivá reakce s následnou neochotou podívat se na problém očima druhého často vede k pocitu ukřivděnosti na jedné straně a pocitu nepochopení na té druhé. To jsou dvě neslučitelné emoce. Neslučitelné v případě, že chceme navázat na poklidnou stránku partnerství, přátelství. Zkrátka chceme vztah vrátit zpátky tam, kde byl před tím.

To ale nepůjde. Slova vyřčená v hádce, ať už tiše mezi zuby nebo s patřičnou zvukovou kulisou, nelze vzít zpět a neospravedlní je ani tisíc omluv. Taková slova, mnohdy přesně mířená na citlivá místa, zabolí jako nůž vražený do srdce. Ten, kdo je vyřkl, jich možná lituje. Ten, komu byla určena, si je dlouho přehrává stále dokola jako zaseklou gramofonovou desku.

V životě se bez větších či menších výměn názorů neobejdeme. Nelze se před hádkou schovat do peřin a tvářit se, že se nic neděje. Počkat někde v tichosti v koutě, až se bouře přežene, není dost dobře možné.

Proto je velmi důležité, mít sám v sobě jasno.

Jak moc mi na druhém záleží?

Chci ho mít i nadále ve svém životě?

Je pro mě důležitý?

Chci s ním zůstat v rozepři?

Je pro mě lepší stav, kdy nekomunikujeme?

Pokud díky vlastní analýze dospějeme k tomu, že život s tím druhým pro nás je příjemný, je na čase převzít zodpovědnost za své činy.

Pohádali jsme se a co dál?

Říká se, že moudřejší ustoupí. Dovedete si představit situaci, kdy po hádce přijdete za svým oponentem a sdělíte mu, že moudřejší vždy ustoupí a tak tedy ustupujete? Nejspíš byste si tím zajistili jen další kolo v ringu. A o to přeci nestojíte. Nebo ano?

Není snadné sklopit uši a přijít po hádce nebo nepříjemném nedorozumění za tím druhým a chtít se zase udobřit. Chce to notnou dávku sebekontroly a někdy i odvahy.

Za žádných okolností se nesmíte nechat vyprovokovat k dalšímu ataku. Nezvyšujte hlas, ale pozor si dejte i na ironii, která by mohla být slyšet z vašeho hlasu. Mluvte klidným, rozvážným tónem a sdělte člověku, který proti vám stojí, že si vašeho vztahu, přátelství vážíte mnohem víc, než jen pouhého vítězství ve slovní rozepři. Řekněte mu, jak jste se cítili. Jaké pocity ve vás ta nepříjemná situace vyvolala. Nebojte se popsat i negativní emoce s tím spojené.

Jestliže jste pro druhého člověka stejně důležití, jako je on pro vás, jistě se brzy dozvíte, že i on měl velmi podobné pocity. Je osvobozující vědět, že vám na vašem vztahu záleží. Že nechcete kvůli hádkám zničit přátelství.

Vyčistěte vzduch a domluvte si pravidla, která budete dodržovat ve chvílích, kdy dojde k ostřejší výměně názorů. A ty pak také dodržujte.

Věřte tomu, že budete cítit hrdost. Hrdost za to, že jste dokázali vyřešit nepříjemnou situaci, která ohrožovala váš vztah, vaše přátelství.

Nedorozumění tu budou stále. Výměny názorů ať už mírné nebo takové, kdy vám potečou slzy proudem váš život jen tak neopustí. Můžete se s nimi ale naučit efektivně pracovat a mírnit tak jejich důsledky.

Vždyť jen na vás záleží, jak kvalitní vztahy ve svém životě budete budovat.

Naučte se zvládat krizové situace s nadhledem a váš život nabude nových rozměrů.

Autor: Daniela Bulířová | čtvrtek 31.8.2017 23:09 | karma článku: 6.09 | přečteno: 243x

Další články blogera

Daniela Bulířová

Je snadné být šťastný, když....

Je snadné být šťastný, když kolem sebe vidíš rozesmáté tváře svých blízkých. Je snadné být šťastný, když jsi zdravý.

9.11.2017 v 7:36 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 212 | Diskuse

Daniela Bulířová

Kdy jste silní?

Kdy se cítíte být silní? Ve kterých oblastech vašeho života se cítíte sebejistě? Kdy naposledy jste zažili situaci, ve které jste o sobě nepochybovali?

8.11.2017 v 7:07 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniela Bulířová

Strach má každý rodič

Jako mladá (ne, že bych jí už dneska nebyla) jsem se nebála chodit setmělým lesem, tmavými ulicemi spícího města. Nebála jsem se jít po tmě na záchod, ani sednout na stopa k cizímu člověku do auta.

7.11.2017 v 23:02 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 474 | Diskuse

Daniela Bulířová

Setkání s andělem

„Slečno, vy jste anděl,“ řekl a přitom klopil zrak stranou. „Jak jste na to přišel?“ podívala se na něj přímo.

7.11.2017 v 18:26 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 182 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 652 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 270 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 466 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 482 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 9.25 Průměrná čtenost 347

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.