Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dopis všem maminkám

12. 09. 2017 10:37:23
Jsem matka. Vždycky jsem jí chtěla být. Toužila jsem po velké a šťastné rodině. Jsem matka a zároveň se jí učím každý den být.

Někdy je to snadné, když mi děti vycházejí vstříc. Vidím jejich rozzářené tváře, smějící se oči, radostné výkřiky se nesou celým domem. Pak je snadné být matkou.

Ale jsou dny, kdy to snadné není.

Jsou dokonce dny, kdy je to zatraceně těžké. Kdy to chci vzdát. Kdy se chci schovat a už nikdy nevylézt.

Jestli jsem někdy litovala toho, že jsem si splnila sen a stala se matkou? Že jsem to „dotáhla“ do konce a skutečně si pořídila pět dětí, protože jsem po nich niterně vždy velmi vroucně toužila?

Odpověď je NE! Nikdy v životě jsem nelitovala toho, že své děti mám. Nikdy v životě jsem nelitovala čísla 5, které jsem si pro svůj život zvolila.

A že je to někdy těžké?

Ano, ale to je i s jedním nebo dvěma dětmi.

Důležité je, zda jsme se pro roli matky rozhodly dobrovolně, nebo jsme ji přijaly jen proto, že se to tak má, že se to musí.

Každá žena má právo volby. Každá by se měla svobodně rozhodnout, zda matkou chce nebo nechce být. Nikdo na světě by neměl mít tu moc, aby nám, ženám, nařizoval, jak máme žít. Jak máme nakládat se svým životem, potažmo se svým tělem.

Neměly bychom soudit ženy, které se rozhodnout děti nemít. Kdo jsme, abychom soudily druhé? Nemáme ani ponětí o tom, co ženu k takovému rozhodnutí vede. A světe div se, ale nakonec je to přeci jen a jen její věc.

Být matkou je krásné a děsivé zároveň.

Tolik strachu, kolik zažijeme po narození těch našich malých andělů. Tolik obav, radosti, vzteku, beznaděje, vyčerpání, odhodlání, posouvání vlastních hranic...tolik štěstí.

Mateřství je směsicí emocí. Někdy pláčeme radostí, jindy zlostí.

Bezmoc nad tím, když je naše dítě nemocné, vystřídá úleva a radost z jeho uzdravení.

Nepochopení, zhrzení z toho, když je naše dítě postižené, vystřídá obrovská touha, učinit jeho a náš život příjemnějším, přístupnějším, snesitelnějším. Odměnou nám pak jsou větší či menší pokroky, které ten malý človíček udělá.

Radost z prvního zoubku, z prvního slova, vystřídají pubertální projevy, které se snažíme víceméně jen „přežít“.

A pak jednou, když jsme tu maminkovskou práci odvedly dobře, za námi přijde syn nebo dcera a svým vlastním způsobem nám poděkují.

Poděkují nám za to, že jsme vždy stály při nich. Že jsme v ně věřily i v době, kdy si oni sami sebou nebyli jistí.

Poděkují nám za lásku a péči, kterou jsme jim dávaly.

Poděkují nám za to, že prostě jsme.

Že jsme ty jejich, jediné, milované maminky.

Můj nejmladší syn Lukášek za mnou často chodí a ujišťuje mě s jiskřičkami v očích:

„Maminko, jsi moje milovaná.“

Vím, že to není vždycky lehké, obzvlášť, jste-li na výchovu dětí sama. Vím to proto, že jsem si tím sama prošla. Ale každá bouřka se jednoho dne přežene a znovu vysvitne slunce. A vy zase uvidíte radostné jiskřičky v očích svým dětí. Nechte je a dovolte jim, aby rozsvítily i ty vaše.

Věnováno všem maminkám s úctou a láskou.

Daniela

PS: U psaní tohoto článku jsem snědla půl tabulky čokolády :)

Autor: Daniela Bulířová | úterý 12.9.2017 10:37 | karma článku: 17.48 | přečteno: 720x

Další články blogera

Daniela Bulířová

Je snadné být šťastný, když....

Je snadné být šťastný, když kolem sebe vidíš rozesmáté tváře svých blízkých. Je snadné být šťastný, když jsi zdravý.

9.11.2017 v 7:36 | Karma článku: 7.49 | Přečteno: 212 | Diskuse

Daniela Bulířová

Kdy jste silní?

Kdy se cítíte být silní? Ve kterých oblastech vašeho života se cítíte sebejistě? Kdy naposledy jste zažili situaci, ve které jste o sobě nepochybovali?

8.11.2017 v 7:07 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 145 | Diskuse

Daniela Bulířová

Strach má každý rodič

Jako mladá (ne, že bych jí už dneska nebyla) jsem se nebála chodit setmělým lesem, tmavými ulicemi spícího města. Nebála jsem se jít po tmě na záchod, ani sednout na stopa k cizímu člověku do auta.

7.11.2017 v 23:02 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 474 | Diskuse

Daniela Bulířová

Setkání s andělem

„Slečno, vy jste anděl,“ řekl a přitom klopil zrak stranou. „Jak jste na to přišel?“ podívala se na něj přímo.

7.11.2017 v 18:26 | Karma článku: 8.78 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 182 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 652 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 270 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 466 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 482 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 9.25 Průměrná čtenost 347

Jsem maminkou pěti dětí, lektorkou, koučkou, autorkou knihy Cesta ze dna vzhůru.
Nejsem žena, kterou lze strčit do škatulky. Jsem živel. Miluji život a vše co přináší. To dobré, i to špatné.

Život je cesta, po které stojí za to jít.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.